Opožděné narozeniny: Blog má 6 let!

Tak to snad není možné! Já letos regulérně zapomněla na blogové narozeniny a vzpomněla si o půl roku později. Well done, Veroniko. Ne, že by se tedy hroutil svět, ale vždy jsem si intuitivně vzpomněla pár dní před, abych přímo na narozeniny měla článek hotový. Takže pojďme teď všichni předstírat, že je 28. února a jdeme na to! Čas bilancování je tu. Šest let. To už je sakra dlouhá doba na psaní blogu. Během té doby se moje aktivita různě proměňuje, ale zrovna ten pátý rok jsem toho zvládla napsat zase docela dost, tedy 19 článků, což je více, než jeden za měsíc.

Projekt Svatba - 9.díl: Jak vznikaly moje svatební šaty

Jako malá jsem nikdy moc nepřemýšlela nad tím, jaké budu mít jednou svatební šaty. A když jsem začala být ve věku, kdy už mi svatba nepřišla jako něco na míle vzdáleného, tak jsem asi vždycky počítala s tím, že budu mít klasické princeznovské šaty z půjčovny s kruhovou spodničkou a dlouhou vlečkou. Až před několika lety se mi začal mnohem víc líbit trochu střídmější styl svatebních šatů a na Facebooku se mi nějak zjevila stránka Marie Mukařovská Dress. Zalíbila se mi představa mít šaty na míru, navržené jen pro mě, co se nikdy nebudou opakovat. Přišlo mi, že Maruščiny šaty jejím nevěstám vždy skvěle sedí a hodí se k nim, byť třeba ne úplně všechny byly takové, že bych si je já sama vybrala. S přicházejícím trendem vílích nevěst a venkovních svateb s obřadem na louce mi vlastně vzdušnější šaty začaly připadat jako jediná možnost, a když už jsem měla na ruce zásnubní prsten, tak jsem byla téměř rozhodnutá. Pořád ale ve mně hlodala trocha pochybnosti, jestli mi náhodou nebude chybět zážitek obrovských nevěstovských šatů s třímetrovou vlečkou, tak jsem se rozhodla, že napřed přece jen zkusím nějaký svatební salón. Vybrala jsem si Salon El v Brně a vyzkoušela téměř vše, co měli v mé velikosti - v tu dobu cca 38/40.

Projekt Svatba - 8.díl: Dodavatelé, tipy a triky

Tak jdeme na to, obří článek o všech dodavatelích a různých zákulisních tipech je tu! Ještě před
čtením je dobré vědět pár základních informací - na svatbě bylo 100 lidí, z toho jen 4 děti a většinu tvořili kamarádi v plus minus našem věku. Svatbu jsme měli kousek od Brna, takže s tím souvisí i spousta dodavatelů. Mnoho z nich ale není nijak navázáno jen na jednu lokalitu. Co se týče celkové ceny svatby, nechám si to z mnoha důvodů pro sebe, ale ano, naše svatba určitě nepatřila k nejlevnějším. Pokud by vás však zajímala cena jednotlivých dodavatelů, zkuste mi napsat na e-mail. Pro rychlý přehled toho, o čem a o kom přesně tento článek bude, se můžete kouknout na přehledný seznam s odkazy. Pokud vás zajímají podrobnosti, tak pokračujte dále.

Projekt Svatba - díl 7. : SVATBA!!

Byla to nádhera. Taková, že jsme si  ji ani v těch nejoptimističtějších snech nemohli představit.

Projekt Svatba - díl 6. Rozlučky

Dneska vám povím příběh o tom, jak v krásném světe žiju. Ve světe, kde mám kolem sebe tolik
skvělých lidí, až se mi tomu nechce věřit. Nemyslela jsem si, že před svatbou budu psát ještě další články, ale nemůžu jinak. Moje loučení se svobodou bylo totiž velmi intenzivní a chci si to všechno sepsat hlavně sama pros sebe jako připomínku toho, jaké mám štěstí. Co si budu moct číst, až mi třeba nebude úplně do skoku. Rozlučky jsem měla rovnou dvě, protože zorganizovat akci pro všechny najednou by bylo příliš náročné.

Projekt Svatba - 5.díl : Předsvatební focení

Předsvatební focení rozhodně není nějaký must-have, ale pokud ho máte, určitě nebudete litovat. NášNěco modrého má předsvatební focení prakticky "povinné". Vzájemně si tak zvyknete na sebe, na foťák, na to, jakým stylem váš fotograf pracuje a co tedy zhruba čekat ve svatební den. Navíc je pak můžete použít i jako výzdobu na svatbě, obdarovat rodiče a babičky a pěkných fotek zkrátka není  nikdy dost. Chtěli jsme, aby nás fotky vystihovaly a zároveň zejména Honza moc neholduje nějakému pózování se zamilovanými pohledy, tak jsme se rozhodli, že prostě budeme vařit. Léto, grilování, popíjení vína, pohodička. Tím pádem tomu předcházely trošku náročnější přípravy, než mejkap a vlasy (který tak přišly dost zkrátka :D) , ale myslím, že to stojí za to. Nakoupili jsme pražmy a zeleninu, já napekla cupcaky, namočili jsme dopředu dřevěné hobliny, aby se z nich na grilu kouřilo, protože kouř na fotkách - #tochceš.  Od našich jsme si půjčili nějaké nádobí a další propriety, a pak už jsme jen vařili. Fotili jsme na zahradě u mých rodičů a Olda z toho vytvořil krásnou fotostory.
fotograf Olda

Projekt Svatba - díl 4. : Prsteny, oznámení, video a extra položky

Já vím, trochu jsem se odmlčela, ale máme tady další část svatebního plánování.

Minule jsme probrali vizáž, hudbu a částečně obřad, teď už doplním poslední věci,  které zbývají.

Prsteny

Asi vás nepřekvapí, že jsme se Sirem chtěli prsteny spíše z menšího zlatnictví, od někoho, u koho víme, komu ty peníze přesně jdou a ne z velkých klenotnictví jako je Rýdl, nebo Bisaku. Jako obvykle mi byly velkou inspirací reakce a doporučení na instagramu. Z výběru spousty šperkařů jsme se nakonec rozhodli zajít za dvěma zlatníky v Praze a okolí, a to k Davidu Lomosovi (daloo.cz) a k Lucii Houdkové (Lucie Houdková jewellery), a k jednomu zlatníkovi v Brně - k Luboši Korbičkovi .

Krom toho jsme hodně zvažovali taky Michala Chovance, který dělá velmi netradiční prsteny z meteoritu, ale cenově už bychom se nevešli a Gravelli , kteří dělají originální betonové prsteny. Tam jsem ale nakonec zjistila, že se mi moc nelíbí barevně.

Cupcake Cup Brno : 4. ročník

Tak letos počtvrté. Tolikátý ročník Cupcake Cup Brno jsem letos organizovala a byť už se to může jevit jako dostatek ročníků na stress-free chystání, opak je pravdou a pokaždé si den předtím říkám, že to dělám naposledy. Tento rok se mi cupcakové hodování povedlo uspořádat v úplně stejný den jako loni, ale místo Industry nakonec v kavárně Praha v Brně. Vzhledem ke specifickému umístění Industry v areálu mrazíren se tam často mění podmínky pronájmů, pohybu osob po areálu a podobně, takže to nakonec bylo příliš mnoho omezení najednou. Bylo to už ale relativně krátce před zvoleným datem, takže se to neobešlo bez paniky. Nakonec jsem se  ale jeden den stavila jen tak do Prahy na nanuk, potkala tam Kláru a Soňu (samozřejmě zrovna když dělaly nanuky) a napadlo mě udělat to právě tam. Sama do Prahy chodím ráda, prostor kavárny i nádvoří mi přijde super a taky se mi líbila varianta, že by to bylo zároveň vevnitř i venku, protože mělo být moc hezky. Taky jsou v Praze zvyklí pořádat různé akce, mají své techniky na přizpůsobení prostoru, podium, projektor a další nezbytnosti.

Projekt Svatba - díl 3. : Hudba, oddávající, garderoba

Ještě, než se vrhneme na garderobu, jako jsem slibovala na konci minulého dílu, tak pojďme zařídit pár dalších záležitostí, které je nutné mít na paměti poměrně dlouho dopředu.

Hudba: 

Zde je potřeba zvolit mezi kapelou a DJem, popřípadě kombinace obojího. My jsme se rozhodli pro DJe z důvodů úspory peněz, toho, že nepotřebuje pauzy a že zahraje cokoliv, co budeme chtít. Navíc jsme nabyli dojmu, že najít kvalitní kapelu opravdu není jen tak a stojí dvakrát až třikrát tolik. Zažila jsem jako host svatby s DJem i kapelou a kvalita párty je stejně hlavně o lidech, takže rozbalit se to nakonec dá tak jako tak. Variantou, která je za zlomek ceny je potom šikovný kamarád, co vám bude pouštět váš připravený Spotify playlist, nebo to vybírat sám. U DJe je výhoda, že to máte bez práce, nemůže říct, že už se mu nechce, neopije se tolik, že by si nalil pivo do počítače (snad!) a má k tomu profesionální osvětlení a ozvučení. My jsme vybírali na Wedding DJs a budeme mít DJ Wonku.

Co se týče hudby na obřad, chtěla bych, aby mi zpíval můj kamarád Aleš , bratr svědkyně Moniky, a byl doprovázen na klavír. Na ten měl původně hrát další kamarád, ale je tak dobrý, že ho zrovna budou obdivovat na nějakém hudebním festivalu a přijde až později odpoledne. Povedlo se mi ale snad sehnat jiného šikovného klavíristu. Naše písničky během obřadu nebudou úplně tradiční, protože půjde třeba o Grace Vanderwaal , Queeny, nebo Ain´t no mountain high enough.