Asia trip: Cooking class

Spoiler v minulém díle mého asijského putování vám napověděl, že se tu casem objeví samostatný článek s Veronikou v
zástěře included. Jak pozorní čtenáři ví, město Hoi An ve středním Vietnamu je centrum gastronomie, kde se soutřeďují haute cuisine restaurace, které představují vietnamský street food v sexy kabatě. Tedy, pokud kachní embryo může mít sexy kabát. Na každém rohu Hoi Anu tedy natrefíte na nabídky cooking classes, tedy jednodenních kurzů vaření. Je jich tam tolik, že na místě nevíte kterou dřív vybrat, tak se vyplatí zapátrat předem na internetu a přečíst si reakce předešlých vařících cestovatelů. Já jsem to měla snazší, protože mi můj Sir předem doporučil restauraci Morning Glory, kterou jsem si navíc pamatovala i z Gordona na cestách, jakožto highlight jeho vietnamské tour. A jak už jsem psala na Facebooku, co je dobrý pro Gordona, je dobrý i pro mě a s tímto mottem jsem se vydala zaplatit kurz za 675 korun. Když přijdete do restaurace, hned vidíte, že nejste jediní s tímto nápadem. Pobíhá tam několik servírek s rezervačními knihami, je tam příjemný organizovaný chaos a už teď tušíte, že kurz by mohl opravdu stát za to. Podobné, zhruba pětihodinové kurzy v Česku stojí kolem 3 až 4 tisíc, takže ač se 675 korun může na vietnamské poměry zdát moc, není tomu tak.
Vybrala jsem si masterclass kurz, protože co jinýho byste ode mě taky čekali, že jo. (Pravý důvod je ten, že pak tam byl na výběr jen nějaký s cyklistikou, což v tom vedru není úplně bezva nápad, pak něco, kde se jen jí a nakonec něco hodně over my budget.) V průbehu jsem zjistila, že majitelka Morning Glory, Mrs.Vy, si už založila další podnik-restauraci The Market, ve které teď kurzy probíhají. Kurz zahrnoval all you can snídani, návštěvu místní tržnice s výkladem a dalšim ochutnáváním, exkurzi po restauraci = zase jezení a nakonec samotný kurz.

Na kurzu nás bylo asi třicet, ale hned jsme byli rozděleni do skupinek po šesti, já jsem byla se sympatickým Kolumbijcem Ivanem a partou mladých Němců. Všichni byli foodie nadšenci, tak jsem měla radost, že mám s kým sdílet nadšení z jezení larev bource morušového. Dostali jsme vietnamské klobouky a průvodkyni Len, která byla moc milá a velmi nadšená, jedinou vadou bylo, že přes silný vietnamský přízvuk jsme ne vždy úplně rozuměli, co nám zrovna říká. To je obecně častý problém průvodců, lidí na recepci, v restauracích , atd. Pokud už anglicky mluví, anglická slova vyslovují natolik svérázně, že pochytíte tak polovinu informace. Na tržnici nám Len ukazovala různé typy ryb, jak poznat, že je čerstvá (proto na tržnici často uvidíte všechny osahávat ryby i další maso, chtějí, aby bylo lepkavé), k čemu se která nejvíce hodí, dávala nám ochutnávat různé druhy ovoce a říkala lidová moudra o tom, na co je která potravina dobrá. Většinou je to erekce, plodnost, nebo tvorba mateřského mléka. Tak jsem z toho trochu nabyla dojmu, že Vietnam je asi dost ďábelská země, když každé druhé ovoce má natolik blahodárné účinky.

Po návratu z tržnice jsme šli na průzkum restaurace. Koncept The Market je takový, že na stůl dostanete tradiční vietnamské pokrmy z ulice v luxusnějším balení a nemusíte mít strach ze zažívacích problémů. Nebo alespoň o něco menší. Mohli jsme nahlížet do kuchyně, ptát se kuchařů na detaily přípravy jednotlvých pokrmů, ale hlavně... ochutnávat! Řekla jsem si, že je to skvělá příležitost beze strachu ochutnat všelijaké podivnosti, které bych si sice na ulici dala, ale pak by mi zas bylo pěkně blbě další tři dny.

Dala jsem si třeba salát s larvami bource morušového, který byl velká mňamka. Jedla jsem už cvrčky, sarančata, zophobasy, ale larvy chutnaly dost jinak. Nebyly tolik křupavé a měly plnější chuť.

Další dobrotou byl vepřový mozek s černým pepřem a chilli. Chuťově opět moc dobré, ale trochu mi vadila zvláštní měkká konzistence.

No a zlatý hřeb večera, kachní embryo. Na Facebooku se kolem této fotky spustila lavina  komentářů, že je to hnusné, nechutné, odporné, že nechápou, jak jsem něco takového mohla sníst a že být mým přítelem, tak už by mi rozhodně nedali pusu.To my si zas klidně dáme balut k večeři a v podobných aktivitách nás to příliš neomezí, takže žádný strach. Občas mě zaráži tahle česká malost,  a to i v komunitě lidí, zajímajících se o jídlo, což předpokládám fanoušci blogu jsou. Je to podobné jako s psím masem v minulém příspěvku - jiný kraj, jiný mrav. Já jsem se vydala do Asie zejména za gastronomickými zážitky a ty v KFC, nebo v Mekáči moc nepotkám. (Ačkoliv i tam si občas musím zajít.) Tak teď tedy k balutu - chtěla jsem ho ochutnat už dlouho, tak jsem byla nadšená, že ho mají i v The Market a nemusím mít tak úplné obavy o svoje zdraví. No, byla jsem trochu zklamaná, nebylo špatné, ale ani mě příliš nenadchlo. Chutnalo to zkrátka jako vejce s masem a už to znovu mít nemusím.

Po prozkoumání všech koutů restaurace, snězení ještě pár medůz, šneků a vepřových uší, jsme se přesunuli na samotný kurz. Každý jsme měli své místo s vlastní plotýnkou a nachystanými ingrediencemi. Vařili jsme zelnou polévku s krevetovými knedlíčky, křupavou slanou palačinku a kuře s mangovým salátem. Sice nás neučila přímo paní Vy jako Gordona, ale její kolegyně Han, ale nikomu to příliš nevadilo.

Mrs.Han mluvila skvěle anglicky, vše názorně ukazovala a komentovala a její asistenti pobíhali po třídě a opravovali nás, když se jim něco nezdálo. Někomu by mohlo vadit, že ingredience jsme měli předem nachystané a odvážené, ale podle mě to spíše urychlovalo práci a mohli jsme se soutředit na samotné vaření. Polévka, která mi napřed přišla trošku divná, (jakože vývar ze zelí?) byla nakonec oprvadu dobrá a hlavně krásně vypadala. Mrs. Han říkala, že jde o polévku, kterou musí každá vietnamská dívka uvařit své tchýni a ukázat tak, že obstála.Crispy pancake je slaná palačinka, do které si můžete dát kdeco a namáčíte ji do zálivky z rybí omáčky. Poslední chod bylo kuře s naprosto skvělým pikantním mangovým salátem. Všechna jídla chuntala výborně a těším se, až je vyzkouším doma. Pokud se mi povedou replikovat, tak se budete moct těšit na recepty!

Celkově bych kurz hodnotila velmi kladně, takže pokud se v Hoi Anu někdy ocitnete, nenechte si to ujít, nebo zajděte alespoň na jídlo do Morning Glory nebo The Market.