Veronicus pózuje

Tenhle článek nebude recept na další skvělé cupcakes, ani poutavý rozhovor, dokonce ani  akcí nabitá reportáž. Budou to prostě jenom moje fotky. Jo, slyšíte správně. Protože se mnou občas někdo chce udělat nějaký ten rozhovor, už mi bylo trošku trapné posílat jim svoje rozmazané fotky z webkamery, popřípadě fotky od nás z kuchyně. Vyvrcholilo to tím, když jsem měla dělat rozhovor do Cinnamonu, který je vizuálně tak krásný, že jsem ho fakt svoji webkovou fotkou nechtěla zneuctít. Chtěla jsem fotky, které budou vystihovat mě, můj styl a hlavně Z ghetta blog. Zvolila jsem skvěle sehraný tým fotografky Terezy Pallové a vizážistky Ester Tesaříkové, neboli Zapózuj Si. Chtěla jsem focení se vším všudy, takže profi make-up, vlasy, ateliér, světla, odrazný desky a další srandy. Jela jsem tam s kufrem jako na dvoutýdenní dovolenou s šatama, mašlema do vlasů a všema cupcake-related věcma, co doma mám a konečně jsem je mohla využít. V líčení jsem měla od začátku jasno, chtěla jsem totální retro - výrazné černé linky, pořádné řasy a rudou pusu. Jednak to zkrátka miluju a jednak tak chodím normálně, i když v trošku snesitelnější verzi. Ester podle mě odvedla super práci a ne nadarmo vyhrává kdejakou soutěž pro vizážisty. Vlasy jsem původně chtěla trochu méně vlnité, aby byly delší, ale nakonec si myslím, že celkem sedí ke zbytku a vypadám jak cukrle z ghetta, což byl samozřejmě účel.

No, modelka ze mě asi nebude. Je mi trapné pózovat, tvářit se na povel sexy, radostně, zamyšleně, nebo drsně. Pro jistotu se pořád tvářím jako pitomec. O to víc je potřeba ocenit Terčinu práci, protože ve výsledku to snad není úplně poznat. Buďte ovšem rádi, že nevidíte tu, kde na mě foukal větrák, já jsem měla rozlítaný vlasy, na sobě poloprůhledný šaty a měla jsem se tvářit ohromně sexy. Ta je totiž skutečně k popukání a ve chvílích temna se na ni budu dívat.

No a protože se mnou už třeba nikdo žádný rozhovor neudělá, je potřeba fotky ukázat alespoň celému internetu! A taky samozřejmě proto, abyste věděli o existenci těch, kteří fotky vytvořili.
Insta followery to sice asi bude trochu nudit, protože ti už většinu fotek viděli, ale zase k tomu nebyl ten super text, tak třeba vás to úplně neznechutí!

(Kdyby vás to zajímalo, tak růžové šaty jsou Jones a Jones, kolekce pro Topshop - moji nejoblíbenější návrháři šatů. Puntíkaté jsou Prelude a jsou půjčené z Re:parády.)

Tahle fotka je vlastně taková trochu variace na tu, kterou asi znáte ode mě z kuchyně. Akorát teď teda není v kuchyni.

Tuhle fotku jsem strašně chtěla udělat. Růžové cukrle s cupcakama a nožem, kterej cupcaky masakruje. To chceš!

Tahle měla být taková cute. Ale jak mám ty obří očí a řasy, tak si nejsem úplně jistá, jestli není spíše něco jiného a jestli si ji tady nestáhnou nějaký ruský pornostránky se štítkem lolita. :D

No a tahle je prostě jasňačka! Yummy gesto nesmí chybět!

Tuhle asi mnozí znáte. Z Instagramu, z Facebooku a z mého blogového profilu. Asi moje nejoblíbenější.

A tuhle mám taky ráda. Prostě polka dot forever!


Jestli se vám fotky líbí, chcete si připadat jako modelky a mít co ukazovat vnoučatům, tak napište Terce do Zapózuj Si a je to!

No a aby toho v tomto egocentrickém článku nebylo málo, tak bude následovat ještě jedna menší série. Vzápětí jsem totiž dělala rozhovor pro mou milou alma mater, respektive pro náš univerzitní časopis Muni a jeho online verzi a každé správné médium chce mít fotky vlastní. Tak nastal můj nejvíc celebrity feeling v životě, kdy přijel k nám domů fotograf s brašnou s obřím foťákem a odraznou deskou pod paží, a na zahradě následující hodinu probíhal photoshoot. Já jsem zase měla pózovat s cupcakama, zase jsem si připadala jak pitomec a o to víc opět můžete ocenit Ondrovu práci. Tyhle fotky jsou typově úplně jiné, mejkap jsem si dělala sama, řasy jsou taky jen moje, retuš tam není žádná, takže nejsem taková "modelka", jako na fotkách výše, ale zase mají takovou milou atmosféru, takže všechno má holt něco do sebe.

Ondru Surého můžete lajkovat tady a věřte, že to fakt stojí za to. No a samozřejmě moc děkuju Martině Fojtů, díky které vůbec tyhle fotky mohly vzniknout, protože ji napadla ona podivná věc, udělat s tou cupcake šílenkyní rozhovor.

Takže to bychom měli. Předpokládám, že můj obličej už nějakou dobu nebudete chtít vidět, nicméně budu ráda, pokud mi dáte vědět, jestli se vám fotky líbí nebo ne, která je super a která je hrozná... a tak vůbec! A příště už to tady zase bude o jídle, pinky promise!

Foto:
Tereza Pallová, Zapózuj Si
Ondřej Surý, Muni