Jak jsem byla v telce

To jsem tak seděla se svým kamarádem Soitou na burgru v East Village, on odešel na záchod, tak jsem si jako správný závislák moderní doby začala kontrolovat maily. Málem jsem se zadusila citronádou, když jsem viděla předmět zprávy: Pozvání do Dobrého rána ČT.
"No do háje, hele co mi přišlo?"
"Hustýýýý"
"Tam nejdu!"
A tak jsem Kláře z produkce odepsala, že samozřejmě ráda přijdu. Takový je začátek pohádky o tom, jak Veronika Z ghetta rozdávala rozumy o cupcakes a vanilkovém extraktu v přímém přenosu.


Měla jsem radost, co vám budu povídat, nestává se každý den, že vás někdo kvůli tomu, co vás baví a co děláte jen tak pro radost, pozve do živého přenosu. Tématem vysílání byl "Život v sítí" a s tím související foodbloging, proto tedy nepozvali nějakého mástra, ale mě. Pochopitelně si nemyslím, že bych byla nějaká hvězda foodblogového nebe, ale samozřejmě potěší, že vůbec někoho z televize napadne vám napsat.

Později mi zazvonil telefon s praktickými a technickými instrukcemi, jako přijít dřív kvůli maskérně, nezmiňovat žádné značky, poslat recepty -jasně cupcakes- no, měla byste udělat tak aspoň tři věci - aha, sakra -  ale hlavně - vzít si suroviny a všechno potřebné vybavení z domu. Když říkám všechno, tak všechno. Vařečku, stěrku, nerezovou mísu, robota, metličku, váhu, chňapku...všechno. Lehce nepraktické. Uklidnilo mě, že nemusím do krosny hodit troubu a kolem krku omotat elektrický obvod. Další trochu děsivá věc byla, přijít už v 5.30. Jako zasloužilý vysokoškolák považuji za ranní hodinou třeba desátou, 5.30 má blíže spíše k času usínání.

Pan zprávař a já hned za ním

Přemýšlela jsem, co tedy budu péct, abych to za celou dobu zvládla dokončit, nedělala s tím moc randál (robota nesmíte pouštět do rozhovoru s Janou Krausovou, to dá rozum) a vypadalo to jakž takž dobře na kameru. Vzhledem k docela polním podmínkám jsem tedy volila opravdu  lehké věci. Jasné bylo, že musím udělat cupcakes, zvolila jsem tedy jednak moje nejoblíbenější a jednak nejsnazší na přípravu - brownies cupcakes, potom čokoládové sušenky - jsou oblíbené a super snadné a nakonec levandulovou panna cottu s čokoládovou pěnou, protože se nemusí péct a je to hned.

Skvělí a sympatičtí moderátoři

Na přenos jsem se těšila, i když jsem samozřejmě měla trochu obavy, abych se neztrapnila a všecko nezkazila a neřekla nějakou ptákovinu, nebo nedostala pokutu od Rady rozhlasového a televizního vysílání. Co kdyby mi třeba spadl plech a řekla bych doprdele. (Což se mimochodem málem stalo. Teda jen ta část s plechem..) Díky bohu jsem si nemusela dělat starosti, co si vezmu na sebe, protože jsem dostala  k narozkám minulý týden bezva zástěru a tu jsem měla na sobě celou dobu.

V neděli večer mě začalo trochu bolet v krku, nic vážného. Předesílám, že bývám nemocná velmi výjimečně a pořád machruju se svou imunitou. Přenos měl být ve středu. Dala jsem si tedy nějaké pastilky, imunostim, coldrex, další pastilky, vitamíny. No, snědla jsem toho tolik, že mě v krvi proudilo více léčivých látek než krevních destiček. Kupodivu mi to nepomohlo. V úterý večer mi už bylo tak blbě, že mi bylo úplně jedno kolikrát řeknu doprdele, jen jsem doufala, že budu moct mluvit a nějak normálně fungovat, takže veškerá nervozita mě opustila. V noci jsem téměř nespala, ve dvě jsem si musela jít vykloktat krk a ve 4.30 vstávat. Důkazem mého stavu budiž i to, že jsem si od neděle ani neumyla vlasy. Do středy. Což by mi asi nikdo, kdo mě zná neuvěřil, ani kdybych jen tak přišla do školy, natož do televize.
Ráno tedy teplota 38, nateklé uzliny, rýma jako prase. Tak jdeme na to, naložit kamión metličkama a vzhůru do toho.

Před začátkem přípravy vrcholí

Přijela jsem na místo, naštěstí mi máma půjčila auto, a nemohla jsem nikde zaparkovat. ČT Brno je v samém středu města, kde je zjevně plno i v 5.30. Už se tak trochu krátil čas, tak jsem to hodila na chodník like a boss, že půjdu do maskérny, vyskládám věci a pak to přeparkuju. Co se týče maskérny, tak je to tam docela ráj, obří zrcadla, milión malých lahviček, krabiček, hřebenů a všeho možného. Já jsem ale přišla už namalovaná, tak mi jen dali televizní pudr, což je hodně hutný pudr, potřebný na to, abyste se v těch světlech a kamerách neleskli. Potom konturku na pusu, přelakovat vlasy a ready steady go. Já že teda půjdu přeparkovat to auto. No, místo jsem nenašla, tak jsem ho vrátila zpět na chodník a těšila se na odtah. To bylo za 7 minut 6, tedy 5 minut před začátkem vysílání, řekla jsem si tedy, že by možná bylo na čase jít zpět. Trošku jsem to nestíhala, sotva mi dali mikrofón s tou malou krabičkou a všechny svoje věci jsem pak tašek vytahovala jednu po druhé, a dělala s tím randál do točení upoutávek.

Uvolněná atmosféra v pauzách :)

Mým stanovištěm byl po celou dobu takový ostrůvek s plotýnkou a troubou a prostorem na odkládání špinavých věcí.Voda - ta tam není. Nic moc. Prozřetelně jsem si všechny věci připravila i předem, kdyby se něco nepovedlo. Což se osvědčilo hned u panna cotty, protože ve studiu jaksi není lednička, takže jsem ji nalila pěkně do sklenic (svých) a pak vytáhla už ty ztuhlé z domu. Na začátku to vypadalo, že ani ta plotýnka nepojede, takže jsem tam jen tak postávala, pila čaj a mačkala čudlíky. Nakonec se však vše rozjelo, trouba fungovala a mohla jsem se na to vrhnout. Horší bylo, že mřížka co v ní byla, jaksi neseděla, a když jsem na ni dala plech, tak to celé spadlo.

Trochu bordel jsem tam měla

Moderátoři byli oba dva moc milí, žádní namyšlenci, každému se představovali, povídali si se všemi i v pauzách a bylo to zkrátka velmi příjemné. Měla jsem celkem 5 vstupů, ale v záběru jsem byla vlastně pořád. Doteď ovšem nechápu, že jsem fakt nebyla vůbec nervózní, přišlo mi to, jako bych si pekla doma v kuchyni a občas přišel někdo na pokec. Problém byl trošku můj hlas, což zaujalo i některé z vás na Facebooku. Jak mě bolelo v krku a měla jsem rýmu, tak jsem mluvila jako padesátiletý pupkáč, co pije jedno pivo za druhým. Museli mi kvůli tomu i upravovat mikrofón, aby to nebylo tak hrozné.Takže ne, až tak drsný hlas nemám, ale žádný jemný hlásek jako konipásek taky ne. Zkrátka něco mezi.Taky mě celkem pobavilo očekávání, že jsem jako z domečku pro panenky.To by ale nebylo moc z ghetta, přece!

V záběru jste prostě pořád

Pro mě to byla skvělá zkušenost, moc se mi to líbilo, v ČT jsou všichni milí a vstřícní, panuje tam taková domácká atmosféra, pořád mi ochotně nosili vodu a umývali nádobí a nejlepší bylo, když se skončilo. Proběhla poslední znělka a všichni se nahrnuli ke mně. Kameramani, produkce, hosti, asistenti režie. A všechno to snědli, do jednoho. I ty panna cotty, kde na dvou nebyla ztuhlá pěna, protože nebyla lednička a dvě neměly ztuhlou ani tu smetanu - ze stejného důvodu.Vyjedli to pěkně lžičkou až do dna. Obzvlášť hlavní kameraman chodil na sušenky i v průběhu každé pauzy a vzal si i nějaké s sebou.

Hotové dobroty - panna cotty, sušenky a cupcakes. A já v pozadí zase jím. :D

Trochu blbé bylo, že jsem nemohla dělat vlastně skoro nikdy žádné skopičiny, protože jsem byla v záběru téměř pořád. Ne, že bych měla úplně potřebu dělat u trouby salta, ale bylo mi třeba trochu hloupé stát s mobilem v ruce a něco posílat na Facebook. Nebo jíst to, co jsem upekla. Musela jsem ale něco posnídat, že jo. Vlastně jen když je videoklip, nebo nějaká delší reportáž, tak můžete někam odběhnout, nebo pustit toho robota, ale na záchod byste to asi nestihli.

Videoklip v telce = můžu šlehat sníh

A to je asi tak vše k mé televizní slávě. Kdyby vás cokoliv zajímalo, tak se klidně ptejte, kritizujte, ale vězte, že nejsem žádný profesionál ani v oboru cukrářském, natož showmanském. Žádné otázky jsem nevěděla dopředu, takže jsem si ani nemohla nic nechystat, což bych teda stejně nechtěla, ale ať máte úplné zákulisní informace :) Taky jsem nikdy netočila  žádné video, ani nekoukala do kamer, tak to možná vypadalo divně, ale co naplat, všechno je jednou poprvé a při vašem hodnocení to berte, prosím, v potaz. Taky mi klidně řekněte,co byste pekli vy, zda byste pozvání přijali a tak vůbec!

Celkový pohled na studio

A tady je to video.Díky mému super kamarádovi Davidovi sem můžu nahrát  všechny vstupy takto pěkně sestříhané v HD kvalitě :)

Recepty, co jsem dělala:

Levandulová panna cotta s čokoládovou pěnou

Čokoládové  sušenky

Brownies cupcakes s tvarohovým krémem