Druhé narozeniny

Je to tady, Z ghetta blog se z kojence přesunul do batolecího období a slaví druhé narozeniny! Když si dobu existence blogu přepočítám na dny, zdá se to jako mega dlouhá doba. Na druhou stranu mám pocit, že blog píšu vlastně odjakživa.Loňské, tedy první narozeniny, jsem s vámi slavila spíše v komorním duchu, zato teď si připadám jako docela solidní exhibicionista. K dnešnímu dni je vás 1657 na Facebooku, 344 z vás mě sleduje přes Blogger, 165 na Bloglovinu a 610 na Instagramu. Připadám si krutě.

Za minulý rok zde přibylo 25 receptových článků a 36 textů z kategorie ostatní, což vypadá, že víc kecám, než peču a asi to tak i bude. Nejčtenějším článkem se k mému překvapení staly krémy na cupcakes, které jsem jednou sepsala jen proto, že jsem měla pocit, že už jsem dlouho nic nepřidala a někdo kvůli tomu třeba pláče v koutě. Nejkomentovanějším článkem stále zůstává 50 odstínů trapnosti, což už asi nikdy nic nepřekoná, sex prostě táhne i na foodblozích. Zvlášť když jsem takový vtipálek, že ano.

Od posledního prozpěvování Happy Birthday pro Z ghetta blog se udála spousta věcí.  Kupříkladu přibylo logo v podobě gangstacupcaku, za které děkuji gangstakámošovi Láďovi.  Pro velký úspěch se z loga staly i placky. Taky jsem si pořídila vlastní doménu, protože zghettablog.cz zní pekelně hustě.  Vlastně se dost divím, že ta doména ještě byla volná! Potom jsem třeba začala péct vlastní chleba. A taky jsem udělala jedno skvělé rozhodnutí, kdy jsem na poslední chvíli změnila téma své bakalářky na žurnalistice a rozhodla se místo diskriminace, psát o foodblozích. A málem jsem tak přivodila infarkt mému vedoucímu. (Zdravím pana Burgra! Jo, fakt se jmenuje Burgr, osud! )

Asi jako jediný člověk na planetě jsem se právě díky psaní bakalářky dostala do samého srdce foodie světa a seznámila se se skvělými lidmi. Rozhovory s Maškrtnicou, Viet Food Friends a Sushiqueen mi jednak přinesly nové-  dnes se už nebojím říct - přátele (zdravím Julku, Mai, Thuy a Báru!) a také zaujaly vedení časopisu Instinkt, takže se holky staly ještě slavnějšími. Já následně dostala nabídku na dlouhodobou spolupráci, díky které jsem potkala další super lidi, jako třeba Yuhi, nebo makrónkovou Romanu z Republiky (rozhovor čekejte za týden).  Za svoji bakalářku jsem nakonec ještě získala od Syndikátu novinářů cenu Arnošta Heinricha za první místo, takže je to zřejmě i akademický skvost. Podle mě rozhodlo, že je žlutá.

Od loňska také píšu recenze na obědová menu v Brně pro projekt Dobrý oběd za stravenku, občas vypustím nějaký recept na Studenta.cz a ke konci roku jsem se stala recenzentkou na  Scuku, který je úplně nový, sexy, barevný a skvělý a kdo si tam ještě nezaložil profil, tak šup do toho.

V uplynulém roce jsem se taky zúčastnila  několika kurzů a skvělého setkání foodblogerů, kde jsem poznala třeba Meg, byla jsem na akcích Foodies Clubu VŠE, kde jsem zase poznala třeba jeho velitelku Janču a Hladovou Terku. Taky jsem se dostala se do TOP 10 v soutěži Blogerka roku v kategorii food, kde jsem skončila sedmá. Tuhle soutěž bylo IN zatracovat a pomlouvat, což je mi úplně šumák, protože jsem se díky finálovému večírku seznámila třeba s Marynou, nebo Kájou, což mi ke štěstí bohatě stačilo. Taky jsem  rozdávala rozumy v Rádiu R, ztrapnila se objevila se v časopisu FOOD a na některých dalších místech a začala péct cupcakes ve Sklizenu.

No, bylo toho zkrátka dost a teď to vypadá, že pekelně machruju, ale nic z toho by se neudálo bez vás, takže vám stejně jako loni, ale mnohokrát více, děkuju z celého mého cupcake srdce. Za to, že mě čtete, lajkujete a milujete a že mi píšete krásné komentáře a maily, které mi vždycky zpříjemní den. I mean it!

Tisíceré díky!