Never more Croquembouche

Pokus o croquembouche

Croquembouche - francouzský svatební dort a moje cukrářská meta numero uno. Od té doby, co jsem ho viděla poprvé, jsem pořád přemýšlela nad vhodnou příležitostí, kdy tuhle ultimátní věž z profiterolů vyrobit. Mezi tím jsem studovala desítky receptů a koukala na x videí na youtube až konečně přišel den D. Rodiče pořádali zahradní party, kde se na jednom místě  mělo sejít více než 15 lidí, což se jevilo jako perfektní příležitost. Představovala jsem si, jak hrdě nesu obrovskou majestátní věž, zabalenou v lehounkých závějích karamelových spirál, když v tom konverzace utichne, čas se zastaví, všechny zraky jsou s obdivem upřeny na mé mistrovské dílo a vzduchem se nese nevyřčené "woooow" ...že místo toho ale budu drhnout záchod od karamelu a sbírat oslizlé profiteroly ze země mě skutečně nenapadlo.

Asi týden před akcí jsem začala detailně přemýšlet o tom, jakým způsobem věž postavím, protože existuje vícero možností. Základní dvě cesty se odvíjí od toho, jestli použijete kužel nebo ne. Bez kuželu znamená, že profiteroly, tedy kuličky z odpalovaného těsta plněné cukrářským krémem, stavíte přímo na sebe. Nevýhodou je, že jich musíte mít opravdu hodně, aby věž byla dostatečně krutá, konverzace skutečně utichla a čas se zastavil.
 S kuželem se pak můžete vydat opět dvěma cestami. Buďto ho obalíte pečícím papírem a lepíte profiteroly na něj, což znamená, že je pak na vaší snobish garden party obnažený kužel a tajemství prozrazeno, nebo profiteroly vkládáte do kuželu, lepíte je na sebe a potom celé dílo vyklopíte jako bábovku, což je vlastně to samé jako byste je lepili na sebe, ale díky opoře kuželu máte pravidelnou konstrukci. Poslední variantu jsem zvolila já, ale toto dilema mě stálo několik bezesných nocí. (Dobře, už trošičku přeháním. #worldproblems) (Tradičně se používá kovový kužel, který ale v Česku není k dostání)

Když si do Googlu zadáte bábovku, nebo cheesecake, vyjede vám přibližně trilión receptů. S croquembouche je to ale trochu těžší, protože se do něj pouští jenom šílenci. Já jsem si na odpalované těsto,   neboli pate au choux, ze kterého se dělají profiteroly, zvolila recept od Cataliny, jejíž croquembouche je dokonalost sama a asi jí ho nikdy nepřestanu závidět. Stejně tak jsem podle Catliny udělala i krém, který jsem si vyzkoušela už na mille feuille a je naprosto dokonalý.

Přestože jsem odpalované těsto nikdy předtím nedělala, počítala jsem s tím, že když mám Catalinin recept, tak se není čeho bát a taky že nebylo. Profiteroly se povedly krásně a to i přesto, že jsem zjistila, že mezi svými 15 násadami na zdobící sáček nemám tu základní, kterou jsem na ně potřebovala. Vzala jsem si tedy normální mikrotenový sáček a šla na to pěkně postaru, jako na zdobení perníčků. 

Profiteroly

Recept sem přepisovat nebudu, koukněte na něj přímo ke Catalině, jen upozorním na to, že v mé troubě jsem pekla místo 200 na 210 stupňů a místo 10 asi 14 minut. Množství jsem si o čtvrtinu zvýšila, abych měla profiterolů dost na celou pyramidu, bylo jich pak asi 110, což vyšlo na 5 plechů. Cukrářské krémy - klasický vanilkový a čokoládový, jsem si pro jistotu udělala den předem a dobře jsem udělala
.

Profiteroly jsem pěkně naplnila, spokojená jak se dílo daří a nachystala si cukr a kukuřičný sirup na karamel, kterým se měly jednotlivé kuličky spojit. Protože já a karamel nejsme zrovna BFF, tak jsem ho samozřejmě spálila a dům zahalil všudepřítomný smrad, příšerně to bublalo, tak jsem celý obsah hrnce vylila do záchodu. Ano, slyšíte správně, vroucí tekutý karamel jsem nalila do záchodu se studenou vodou. Po hlasitém zasyčení v míse plavaly obrovské krystaly karamelu.  Tak jsem je pěkně rukou vyndala a vyhodila tentokrát do koše. 

V naší krásně bílé záchodové míse a na prkýnku však ulpěly drobné kapičky karamelu, které se k povrchu samozřejmě nádherně přisály. Kdybych někomu vysvětlovala, že ty hnědé skvrny v záchodě jsou vážně ztuhlý karamel, tak by konverzace asi skutečně utichla, takže jsem začala vnitřek záchodu drhnout drátěnkou. To už jsem, pravda, začínala být trošičku naštvaná. Vrhla jsem se však na druhou várku, koneckonců, je to jenom cukr. (Nebojte, ruce jsem si umyla.)

 Tentokrát se sice karamel povedl, nicméně když jsem se pokusila slepit dva profiteroly k sobě, tak sice držely, a to dokonce tak, že už by je od sebe neoddělil ani pár volů. Kdyby byl takto slepený celý croquembouche, tak by se zřejmě musel řezat vidličkou a nožem, nebo sníst celý najednou. Zkrátka a dobře byl karamel příšerně tvrdý, řekla jsem si tedy, že budu slepovat bílou čokoládou, jak ostatně radí i v receptu na BBC Good Food, (Který je i v květnovém Apetitu.) Dávala jsem tedy profiteroly jeden po druhém do kornoutu z tvrdého papíru, do kterého jsem vložila ještě papír na pečení potřený nepřilnavým sprejem. (High level vychytávka.) Potom mi ale bílá čokoláda došla a použila jsem asi na jednu třetinu tmavou čokoládovou polevu. Celé dílo jsem nějakým zázrakem narvala i v kornoutu do ledničky a šla si na chvíli vydechnout. Když přišla hodina H, překlopila jsem kornout opatrně na skleněný podnos. Jupíííí! Krásná vysoká pyramida.

... která vydržela krásných 30 vteřin. Potom se vrchní část slepená bílou čokoládou začala hroutit a strhla s sebou i spodní patra. Takže, pokud byste někdo měli tento šílený nápad, pouštět se do croquembouche, tak ani za nic neslepujte bílou čokoládou! Naopak tmavá poleva držela výborně. Moji únavu po šestihodinovém úsilí vystřídalo obrovské na*rání a chtěla jsem všech 110 profiterolů vyhodit do koše. (Do záchodu už radši ne.)
Byla jsem však rodinou přemluvena, ať to nedělám. Nasypala jsem je na podnos jen tak a protože na karamelové dekorace už jsem neměla ani pomyšlení, tak jsem jen do hroudy zapíchala pár kytek, aby se neřeklo. Profiteroly byly výborné, ale ty, které přišly do kontaktu se zpropadenou bílou čokoládou, byly  značně oslizlé a příšerně sladké. Nicméně, i přes to se moje croqem-hrouda snědla během pár minut a profiteroly mizely jeden za druhým.

To jako abyste viděli, že ta fotka tu není jen proto, že jsou holky kočky, ale protože drží profiteroly.

Takže tolik k příběhu o Veronice a croquembouche, který zřejmě nebude mít žádný druhý díl. Ale možná udělám profiteroly jen tak, bez kuželů a pyramid, protože byly fakt dobrý.

Edit: No jo, kecala jsem - povedený croquembouche včetně receptu je zde!

P.S. Pro ty, kteří mě nesledují na Facebooku mám na závěr ještě zprávu dne a to, že mám nově Instagram, takže kdo rád kliká na srdíčka z telefonu, vzhůru za mnou! (Jo a dejte mi když tak srdíčko na Foodblogy.cz, dík)

P.P.S. Povšímněte si vpravo nahoře zbrusu nového loga Z ghetta blogu - kruťácky gangsta cupcake!