Apetit piknik 2013

Touha po jídle byla zase jednou silnější než já. Přestože bych měla doma v Brně ležet v knihách, radši jsem si šla lehnout do Prahy na trávu na Karlínské náměstí. Konal se totiž třetí ročník Apetit pikniku, což je akce, kterou pořádá časopis Apetit. Nečekaně. Na jaře se redakci mohl emailem přihlásit kdokoliv, kdo si myslí, že vaří nebo peče natolik dobře, že je schopen svoje dobroty prodávat ve velkém. Dámy z Apetitu nakonec vybrali 22 amatérských kulinářů, kteří však s klidem předčí většinu českých profesionálů. Vstup na piknik byl zdarma, pokud jste na něm ale byli prakticky celý den jako já, tak jste stejně utratili přibližně trilión korun.
Kromě krásného počasí a výborných sladkostí byly k vidění i horší věci, jako třeba Ornella Štiková. (To je ta paní z bulváru s kulatým obličejem a dítětem jménem Quentin.) Zatímco Ornella nasávala a její šarmantní partner kouřil jednu za druhou, já a moje kamarádka Danča, která je podobný šílenec jako já a a zajede si z Brna do Prahy na piknik, jsme tisíckrát obcházely piknikovou louku a pokaždé si něco dalšího koupily. Chytře jsme zvolily strategii, že si nikdy nekoupíme tu stejnou věc, abychom toho mohly ochutnat co nejvíc. Výsledkem je, že každou chvíli prasknu.

Loni se  piknik moc nevydařil. Sice jsem tam nebyla, ale z ohlasů na internetu jsem se dozvěděla, že prodejci měli vyprodáno během dvou hodin a pak nebylo do čeho píchnout. Tentokrát tedy většinou jeden stánek sdíleli dva gastronauti, kteří si rozdělili dopolední a odpolední blok. Ceny za všechny dobrůtky by se mohly nepoučenému konzumentovi, který si chce nacpat břicho za pár korun, zdát opravdu vysoké. Ale vzhledem k tomu, že všichni svoje muffiny, cupcaky, cheesecaky a další dobroty pekli v domácích podmínkách a museli zajistit ještě talířky, příbory, ubrousky a další nezbytnosti, muselo se s vyšší cenou počítat. 

V druhé části piknikové loučky pak byli profící, tedy ti, kteří se svou zábavou už i živí. Lucky them!

Další skvělou věcí na pikniku bylo to, že je to samozřejmě lákadlo pro většinu foodbloggerských kolegů, takže jsem tam potkala kváskovou královnu Julianu, Sushiqueen Báru, Jakuba, který i za Tomáše z blogu Foodissimo zastupoval skvělé domácí paštiky, a Báru z Cherries on top. No a protože už to začíná být trošku nuda a machrování koho všeho znám, tak přejděme k tomu, co vás jistě zajímá nejvíc - fotky!

Napřed jsme si to s Dančou trošku popletly a šly o kousek dál na tradiční Karlínské farmářské trhy, kde se však bylo taky na co koukat.

Tento stánek mě skutečně naštval. Hádejte proč. Tenhle obří cupcake byl ve výloze prodejny spodního prádla Tezenis. Napjatě jsem očekávala, až změní výzdobu a ihned zamířila do obchodu a prosila o cupcake. Všechny už ale rozdali! Byla jsem pekelně naštvaná. Dokonce tolik, že Tezenis následující týden vyhořel. (Síla vůle, nic víc!)

Ale cupcaky měli pěkný, to zas jo. Líbí se mi hlavně ty třpytky. Těsto mám lepší, ale krém byl výbornej!

No a potom už jsme našli to správné místo...

Piknik začínal v 10 hodin ráno, tohle je pohled okolo jedenácté. Celkem masakr, ale nakonec se to docela rozptýlilo a kolem oběda nápor opadl, takže připravených loktů ani nebylo třeba.

Pekárna Mšeno v části profesionálů nabízela až vesmírně velké chleby. Byla jsem z toho tak vyjevená, že mám asi deset fotek chlebů. Měly tak tři kila a bochník byste mohli válet před sebou bez ohýbání.

Tady jde vidět, že to nakonec skutečně nebyl takový masakr a předchozí fotka dost zkreslovala. Takhle se dělají senzace v novinách!

Redakce Apetitu měla cirkusový stan, nebo to tak aspoň vypadalo, kde se pořádaly různé workshopy.

Tady se zrovna dělaly marcipánové růže.

Prodejci nabízeli dobroty všeho druhu, ale sladkosti vedly. Což nevím, proč píšu k této fotce, když to není vidět. Jsem to ale vtipálek!

Další naštvání. Přesně tento etažér, což je cool název pro držák cupcaků, či jiných dobrot strašně chci.

A kohopak to máme tady? To je krasavice Bára z Cherries on top, která nabízela skandinávské dobroty. Ty byly zřejmě tak dobré, že po hodině prodeje jich už většina zmizela. 

Tahle super skvělá sladkost ale ještě naštěstí zbyla, takže jsem neváhala. Baru, byla to pa-rá-da! Podobný dort, koláč, nebo řez jsem asi ještě nejedla. Sice to bylo extra sladké, ale to mě nezastavilo v konzumaci dalších tun jídla. Příští týden si dám půst. Nebo aspoň zítra. Nebo zítra odpoledne?

Největší fronta byla dle očekávání u makrónkové královny Chez Lucie. 

Lucii byli vyrušovat i z České televize, tak jsem hned začala fotit tak, abych byla taky v záběru. Hlavně nenápadně.

Protože jsme s Dančou nějakou záhadou přišly o všechny peníze, musely jsme si jít vybrat další. Mezitím se u Lucie fronta konečně zmenšila jen na tři hodiny, tak jsme si mohly taky něco koupit. (Kecám, čekaly jsme jen pár minut, ale drama je drama.)

Cheesececake byl...no, jak bych to nejlíp popsala? ULTIMÁTNÍ! To jako fakt. Vanilkový s jahodovou zavařeninou. 75 korun není možné utratit líp.

Danča si koupila domů krabičku makrónek. Horko jim sice moc nesvědčilo, přesto doputovaly až do Brna.

Abychom nedostaly glukosový šok, koupily jsme si taky slanou dobrotu - quiche,

Dále tam třeba byly tyhle super masové páje, ale já radši to sladké.

Bezová šťáva, ta vpravo byla taky eňo ňuňo.

Ale jednou z nejlepších věcí vůbec byl tento mátový sirup! Opravdu lahůdka největší. Uvažovala jsem ještě nad zázvorovým, ale máta vyhrála. Půl litru sirupu bylo za 135 korun, takže trošku dražší než jupík. A taky trošku lepší.

Tyhle věci jsem si fakt chtěla dát, ale už to nešlo.

Celou akci doprovázela hudba, kde všechny kapely měly název související s jídlem. Stylový. Všichni si piknik užívali jak se patří. Paní v popředí nevyjímaje.

Lanýže všeho druhu vypadaly taky skvěle.

Dost zajímavý byl tento exotický stánek.

Prodávali tam tuhle podivnou věc.

Paní s nejdelšími vlasy na světě, a když ne, tak na pikniku určitě, vytasila šavli na zabíjení medvědů.

A udělala do kokosu dírku. Vy jste si pak mohli vybrat brčko a pít kokosovou šťávu like a boss.

Dalším skvělým stánkem byly paštiky, za kterými stojí Tomáš alias Foodissimo. Je skvělým důkazem toho, že když něco člověk chce a je fakt dobrej, všechno je možný. Právě loňský ročník Apetit pikniku mu pomohl rozjet paštikový byznys. Když jsem přišla ke kolegovi Jakubovi (který jen tak mimochodem právě spustil sapamapu - klik!) tak jsem si troufla říct, že paštiku nejím. No, tak jsem změnila názor. Podle něj je bůčková holčičí a játrová chlapská, tak jsem si drsňácky vzala chlapskou. Jsem přece Z ghetta blog, že jo. 

Koupila jsem si i cakepop, protože mi to přišlo roztomilý. No, je to těsto na špejli.

Dalším hitem s obří frontou byli zmrzlináři Tři kopečky. I oni mají skvělý blog, který by neměl minout žádný zmrzlinový nadšenec.

Vybrala jsem si bezinkovou a byla to skvělá volba.

Danča měla levandulovou s medem. Po ochutnání jsem poznamenala, že je to zvláštní chuť, asi jako levandule s medem. No, fakt! Vážně to tak chutnalo. Když je člověk zvyklý na kupované zmrzliny, kde je citronová zmrzlina z citronového aroma, tak se pak trošku diví.

A tady ještě čokoládová s višní. Jak chutnala nevím, ale vypadá famózně.

A tady nějaké další sladké dobroty.

Tohle byla mňamka - listové těsto s mascarpone a ovocem.

Takže to bychom měli. Jestli vás napadá, zda jsem snědla všechno to, co je na fotkách, tak vězte, že není mým cílem být nejtlustší ženou světa, takže ne. I když bych v tom asi byla dobrá, to zas jo. Snědla jsem toho ale i tak dost. Holt těžký život foodbloggera, dělám to totiž pro vás, jak jinak :)

Co vy, byli jste letos na Apetit pikniku? Co vám nejvíc chutnalo? Nebo se po přečtení článku a zhlédnutí fotek chystáte až příští rok? Třeba už tam bude i Z ghetta blog :)

Já se jdu odebrat do věčných lovišť, protože celodenní jezení mě zmohlo. Dokonce natolik, že jsem si ve Student Agency autobuse objednala čaj a než mi ho pohledný stevard donesl, usla jsem. (Tak to říkáme u nás na Moravě, tak jestli se vám dělá nevolno, nebo nerozumíte - "usnula jsem".)